Na Islandu jsem byl už podruhé. Poprvé v roce 2016 s fotoexpedicí a naprosto mě učarovala zimní krajina, pokrytá sněhem, která vypadala jako z jiné planety. Zažil jsem i polární záři a měl možnost nafotit nejen ji, ale spoustu momentů z části tohoto ostrova.
Letos jsme tam jeli v létě a snažili se obsáhnout co největší území. Nezvládli jsme východ a skoro celý jih, ale to si necháváme na příště. I tak toho bylo dost a nejkrásnější místa byla ta, která byla osamělá, bez lidí, ale přesto plná tajemství, klidu a magické atmosféry. Pro mě to byl tentokrát západní část poloostrova Snæfellsnes a náhodně objevený domek islandského básníka Einara Benediktssona.
Islandskou poezii jsem do minulého roku vůbec neznal. Díky Měsíci autorského čtení s islandskými autory, které jsem viděl asi celé, jsem se seznámil s řadou islandských básníků a básnířek a jejich tvorba mě hodně zaujala.
Nedávno jsem rozjel nový projekt v rámci Poetického klubu, který jsem nazval Poetické cesty. Bylo jasné, že při putování po Islandu čtení v této krajině nemůžu vynechat. Pokud vím, tak islandská poezie v českém překladu moc neexistuje a tři výjimky jsem našel v časopisu PLAV, kde se objevily mj. verše básnířek Sigurbjörg Þrastardóttir, Gerður Kristný a Kristín Ómarsdóttir v překladu Marty Bartoškové, skvělé tlumočnice a překladatelky z islandštiny a norštiny, která provází autory a autorky z těchto zemí právě na festivalu MAČ.
Náš program byl celkem nabitý a nebylo vždy úplně jednoduché soustředit se na čtení a natáčení, hlavně kvůli větru a hluku. Pár míst jsem nakonec našel a videa budu zveřejňovat postupně na YouTube stránce Poetického klubu.
Ke konci cesty jsme se poprvé dostali na místo, kde žil nějaký islandský básník, a to v Herdísarvíku, kde v posledních osmi letech života pobýval Einar Benediktsson (1864-1940), ovlivněný symbolismem a mysticismem. Krásné místo, poblíž hlavní cesty, muselo být opravdu mystickým místem. Bohužel jsem nenašel české překlady tohoto autora, podívejte se alespoň na báseň „Surf“ z antologie islandských básníků „Icelandic poetry“, kterou lze koupit v knihkupectví v Reykjavíku.
V hlavním městě jsem se snažil najít obchod s výběrem islandské poezie. Mají nějaké islandské autory v anglických překladech, jednou jsem našel i koutek s básníky, ale jen v islandštině, takže pokud vás zajímá historie islandské poezie a stačí vám anglické překlady, najdete je právě v krásném výboru „Icelandic poetry“.
Moc se těším nejen na návrat na Island, tentokrát už opět s jiným pohledem, ale snad někdy i na další islandské autory a jejich překlady do češtiny.
Děkuji Martě Bartoškové a PLAVu za svolení s použitím pro čtení v rámci Poetického klubu.
